O terapii

Co to je cranio-sacrální terapie?

Tato metoda pracuje s cranio-sacrálním systémem, který je společně s oběhovým a dýchacím systémem jedním z životně důležitých. Anatomické struktury tohoto systému jsou známy po mnoho let, avšak propojení funkcí této struktury jako základní fyziologický mechanismus je známo z doby poměrně nedávné.


Původ cranio-sacrální terapie
Poprvé byl cranio-sacrální systém zpozorován osteopatem Dr. Williamem Garnerem Sutherlandem roku 1900. Když zkoumal jednotlivé kosti tvořící lidskou lebku, zjistil, že klínová kost je na okraji zkosená jako žábry ryby, jako kdyby byla uzpůsobena na dýchací pohyby. Dalších třicet let se Dr. Sutherland učil cítit pohyb craniálních kostí, aby mohl určit, který je normální a který abnormální. Jemnou manipulací se snažil znovu nastolit harmonii pohybu. Dalším, kdo tuto teorii rozvinul, byl asi před padesáti lety John E. Upledger, který zaregistroval cranio-sacrální rytmus, všiml si, že kosti se v určitých časových intervalech rozestupují a opět vrací k sobě. Zjistil také, že cranio-sacrální systém je propojen s nervovým, svalovým, oběhovým, lymfatickým, endokrinním a dýchacím systémem.


Stavba cranio-sacrálního systému
Cranio-sacrální systém se skládá:

  • Z membrán – obklopují nervový systém (mozek a míchu)
  • Z kostí cranium (lebka) a sacrum (kost křížová) – jsou připojeny k těmto membránám
  • Fascie (povázka) – propojuje membrány s ostatními částmi těla – obepíná každý nerv
  • Mozkomíšní tekutina – je produkována centrální nervovou soustavou a rozváděna neurologickými cestami do všech tkání těla. Přináší všemocnou léčivou energii.

Všechny tyto součásti pulsují symetrickým a vyrovnaným pohybem (craniální rytmus), jež je spojen s produkcí i vstřebáváním mozkomíšní tekutiny a pomocí povázky a tekutiny je rytmicky rozváděn do celého těla.
K zachování zdraví a správné funkce všech tělesných tkání je nezbytný volný tok tekutiny do všech tělesných tkání. Jakékoliv překážky nebo omezení toku mají za následek dysfunkci nebo chorobu. Uvolnění těchto blokád povede k opětovnému nastolení zdravé funkce. Blokády mohou nastat jako výsledek zranění, infekce, zánětu, strukturální nerovnováhy, svalového či emocionálního napětí nebo jakéhokoli druhu choroby.


Funkce cranio-sacrální terapie
Cílem cranio-sacrální terapie je identifikovat zdroj energetických blokád (zajištěním asymetrií a omezení normálního cranio-sacrálního pohybu) a umožnit uvolnění překážek, aby se mohl obnovit správný tok tekutiny a energie, čímž dojde k obnovení správné funkce zasažené oblasti. Řídící silou cranio-sacrálního mechanismu je lidský mozek a jeho systém tekutin. Ve stavu rovnováhy, tzn. zdraví, se mozek stahuje a roztahuje v rytmickém cyklu 8-12x za minutu. Následkem této expanze a kontrakce je mozkomíšní tekutina vtahována chlopněmi nebo dutinami mozku a vstřikována do páteřního kanálu. Pokud jsou některé z craniálních kostí sraženy k sobě, pumpování tekutiny je omezeno a v rozličných částech mozku se vytvoří abnormální tlak. Podobně je tomu i v sacrální oblasti, kde se může při traumatu sacrum zaseknout na jedné nebo na obou stranách a mechanismus je tím pádem částečně zmražen.
Proto při jakémkoli posunutí nebo omezení systému nastává problém. Problémy v cranio-sacrální oblasti mohou ovlivnit mozek a páteřní míchu, které na oplátku ovlivní zdraví v dalších tělesných systémech.
Tento proces je dvousměrný, proto se omezení, blokády nebo dysfunkce jakéhokoli druhu kdekoli v těle odrazí jako poruchy v rytmu a symetrii cranio-sacrálního systému, případně jako abnormální puls a napětí v tělesných tkáních. Tyto informace jsou postupně zpracovávány, sledovány až ke zdroji potíží a pak diagnostikovány cranio-sacrálním terapeutem. Mezi symptomy, které se mohou objevit jako důsledek ohrožení cranio-sacrálního mechanismu patří záchvaty, bolesti hlavy (napětí i migrény), astma, bolesti uší a infekce, nastydnutí, motání hlavy, ztráta paměti i změny osobnosti. Ukazuje se, že přes 90% populace trpí určitou formou craniální distorze.

Rovnováha a symetrie cranio-sacrálního systému se odráží do zbytku těla, kde nastolí rovnováhu a správnou funkci. Obnovením rovnováhy cranio-sacrálního systému je možno nastolit rovnováhu, neomezenou pohyblivost a správnou funkci do zasažené části těla. Proto lze uvolnit nejen nedávná zranění a chorobné procesy, ale též potlačit chronické potíže způsobené zraněním v minulosti a chronické napětí. Cranio-sacrální systém funguje též jako styčná plocha mezi fyzickým tělem a emocionálním stavem, zabezpečuje přístup k emocím skrze fyzické tělo a může být i prostředkem k uvolnění dlouho budovaných, hluboko usazených psychoemocionálních traumat, vzorců a stavů společně s jejich fyzickými protějšky, důsledky a spojeními. Správné zapojení cranio-sacrálního systému s sebou tudíž přináší rovnováhu a pohodu v těle i mysli.


Jakým způsobem je CST prováděna
Je to jemná procedura, prováděná lehkým dotykem. Invazivní síly se v žádném případě nepoužije. Terapeut položí obě ruce opatrně na tělo, rozpozná oblasti omezení nebo napětí, sleduje jemný vnitřní puls a drží do té doby, dokud se neprůchodné nebo omezené oblasti neuvolní. Když je nastolen správný pohyb všech součástí cranio-sacrálního systému, dojde k zapojení samohojícího mechanismu, který dokončí úpravu. Touto velice jemnou, avšak hloubkovou metodou, která sleduje problémy, až k jejich zdroji se pronikne až k samotnému jádru centrálního nervového systému.


Komu je terapie určena?
Je to metoda uklidňující a příjemná, takže je určena všem věkovým kategoriím. Je velice jemná, může tedy být použita i v akutních případech, u nemluvňat, dětí i starších občanů. Děti mohou být ošetřovány při jídle nebo spánku. Je to proces zapojení mysli, těla i duše. Toto spojení přináší úlevu fyzickou i psychickou a zároveň vytváří pocit uvolnění, pročištění, jasné mysli a zdraví.


Jak může cranio-sacrální terapie pomáhat?
Povzbuzuje přirozený mechanismus k lepšímu fungování mozku a míchy, rozptyluje negativní efekt stresu a napomáhá autoregulaci celého organismu.


Kontraindikace CST

  • Zlomenina lebky
  • Nitrolební krvácení

Sawa Centurm